Přejít na hlavní obsah
Legislativa

JMHZ 2026: Co je jednotné měsíční hlášení a jak se připravit

Od začátku roku 2026 přibyla mzdovým účtárnám nová povinnost: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, zkráceně JMHZ. Pro mnohé firmy je to zatím velká neznámá – a přitom za opomenutí nebo chybné vykazování hrozí sankce. Pojďme si v klidu rozebrat, co JMHZ vlastně je, co v něm vykazovat, na co si dát pozor a jak celý proces zvládnout bez zbytečného stresu.


Štěpán Měrka
4 minuty 13.05.2026

Co je JMHZ a proč vzniklo

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je nový systém, který od roku 2026 nahrazuje roztříštěnou administrativu vůči několika úřadům najednou. Dříve musely firmy posílat samostatná hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a případně další instituce – každé ve vlastním formátu, v jiném termínu, s jiným obsahem.

JMHZ toto sjednocuje do jednoho datového výstupu, který odchází přes systém APEP/VREP. Na papíře to vypadá jako zjednodušení – a do jisté míry skutečně je. Na druhou stranu se ale výrazně rozrostl objem dat, který musíte pravidelně reportovat, a s tím přibyly i nároky na přesnost.

Pro mzdovou účetní ve firmě o 50 zaměstnancích to v praxi znamená: každý měsíc sestavit hlášení z dat, která jsou rozprostřená mezi mzdovým systémem, personalistikou a občas i v Excelu. A odeslat ho včas, bez chyb.

Co konkrétně musíte každý měsíc hlásit

JMHZ zahrnuje soubor datových atributů o každém zaměstnanci. Mezi klíčové položky patří:

  • Zúčtovaný příjem celkem (atribut 10286) – celková hrubá mzda nebo odměna
  • Osvobozené příjmy ze zúčtovaných příjmů (atribut 10289) – benefity a plnění osvobozená od daně
  • Příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření (atribut 10417) – penzijní připojištění, životní pojištění

Vedle mezd se hlásí i základní identifikační údaje o zaměstnancích a případné změny v pracovním poměru. Po prvním odeslání přidělí systém zaměstnancům identifikátory – ty je pak nutné aktualizovat a udržovat v evidenci.

Termín odeslání je zpravidla do 20. dne následujícího měsíce, ale doporučujeme ověřit aktuální lhůty přímo v pokynech ČSSZ, protože se mohou upřesňovat.

Které příjmy do hlášení nepatří

Tohle je místo, kde se nejčastěji tápe. Ne každý příjem, který zaměstnanec dostane, musíte do JMHZ zahrnout. Od roku 2026 platí zjednodušené pravidlo: pokud příjemce v daném měsíci nemá žádný jiný příjem ze závislé činnosti u vás jako zaměstnavatele, nemusíte ho vykazovat vůbec.

Typické případy, které nově nemusíte řešit:

  • Příjmy žáků a studentů z praktického výcviku (pokud jiný příjem nemají)
  • Odměny členů volebních komisí
  • Zvýhodnění bývalých zaměstnanců ve veřejné dopravě
  • Stravování důchodců od bývalého zaměstnavatele
  • Účast bývalých zaměstnanců na firemních akcích

Pozor ale na situace, kdy taková osoba má v témže měsíci souběžný příjem – pak do hlášení patří celá situace. Od 1. ledna 2027 by měla být tato pravidla zakotvena přímo v legislativě, zatím platí správní praxe Finanční správy.

Kde vzniká skutečný chaos: odpovědi a chyby od úřadů

Odeslání hlášení je vlastně teprve polovina práce. Systém APEP/VREP na každé hlášení odpovídá – a vrací buď potvrzení, nebo seznam chyb k opravě. A právě tady to na mnoha mzdových odděleních začíná skřípat.

Pokud pracujete bez automatizace, vypadá to takhle: otevřete portál, stáhnete odpověď, ručně ji přečtete, identifikujete chyby, dohledáte příčinu v mzdovém systému, opravíte data, podáte opravné hlášení. A pak znovu čekáte na odpověď. Při větším počtu zaměstnanců nebo při záznamu výjimečných situací (nástup, výstup, nemoc, DPP) se tenhle kolotoč opakuje klidně vícekrát za měsíc.

Přesně v tom spočívá přidaná hodnota digitalizace: automatické načítání odpovědí, zobrazení všech chyb na jednom místě a přímý odkaz na konkrétní zaměstnance, kterých se chyba týká. Místo dohledávání dostanete přehled.

Jak to celé zvládnout bez ručního přepisování dat

Pokud vaše firma ještě nemá mzdový nebo HR systém napojený na JMHZ, je teď správný čas to změnit. Ruční příprava hlášení z Excelu nebo z nepropojeného systému se při měsíčním opakování rychle stane noční můrou – zvlášť pokud máte dohody o provedení práce nebo časté změny v pracovních poměrech.

V Centeris lze evidenci zaměstnanců, pracovněprávní dokumenty a schvalovací workflow propojit tak, aby data potřebná pro JMHZ nebyla rozptýlená na různých místech. Evidence zaměstnanců drží aktuální kartotéku včetně typů pracovních poměrů a příjmových složek – a to je základ, ze kterého každé správné hlášení vychází. Nemusíte mít IT oddělení, abyste to rozjeli.

Jak na to s Centeris

Pokud vaše firma ještě nemá mzdový nebo HR systém napojený na JMHZ, je teď správný čas to změnit. V Centeris lze evidenci zaměstnanců, pracovněprávní dokumenty a schvalovací workflow propojit tak, aby data potřebná pro JMHZ nebyla rozptýlená na různých místech. Evidence zaměstnanců drží aktuální kartotéku včetně typů pracovních poměrů a příjmových složek – základ, ze kterého každé správné hlášení vychází. Nemusíte mít IT oddělení, abyste to rozjeli.

Časté dotazy

  • Od kdy je JMHZ povinné a koho se týká?

    Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů je povinné od 1. ledna 2026 pro všechny zaměstnavatele, kteří vyplácejí příjmy ze závislé činnosti. Týká se tedy prakticky každé firmy, která má alespoň jednoho zaměstnance nebo pracuje s dohodáři.

  • Co se stane, když JMHZ nepodám včas nebo v něm budou chyby?

    Za pozdní nebo chybné podání hrozí sankce od příslušných správ. Systém APEP/VREP sice umožňuje podat opravné hlášení, ale každá prodleva nebo opakovaná chyba zvyšuje riziko správního řízení. Doporučujeme nastavit interní kontrolní krok ještě před odesláním.

  • Musím JMHZ podávat i za zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené?

    Záleží na tom, zda byl v daném měsíci zúčtován nějaký příjem. Pokud zaměstnanec na MD/RD nemá žádný příjem ze závislé činnosti u vás jako zaměstnavatele, hlášení za něj zpravidla nepodáváte. Výjimkou jsou situace, kdy zaměstnanec například dostane odměnu nebo jiné plnění – pak se do hlášení zahrnuje.

  • Je možné JMHZ odeslat ručně bez speciálního softwaru?

    Technicky ano, portál APEP/VREP umožňuje ruční podání. V praxi ale ruční příprava dat pro větší počet zaměstnanců znamená enormní časovou zátěž a vysoké riziko chyb. Pro firmy nad 10 zaměstnanců je napojení mzdového nebo HR systému výrazně efektivnější řešení.

  • Co jsou identifikátory IDPPV a OIČ v kontextu JMHZ?

    Jde o unikátní identifikátory, které systém APEP/VREP přidělí každému zaměstnanci po přijetí prvního hlášení. Tyto identifikátory musíte uložit do své evidence a používat v každém dalším měsíčním hlášení – bez nich systém nedokáže přiřadit data ke správné osobě.

Domluvte si schůzku a zjistěte si možnosti řešení pro vaši firmu.
konzultace zdarma
Jan Pavlík
konzultant a specialista na digitalizaci

Invalid Input
Invalid Input
Vyplňte platný email.
Invalid Input
Invalid Input
Invalid Input
Prosím zaškrtněte souhlas se zpracováním osobních údajů.